Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

D#mOd rána zvoní u mě telefG#mon, a já ho radši nD#mezvedámG#m,
oD#md rána zvoní u mě telefoG#mn, a já takový noD#mrmální strach máG#mm,
žeD#m na mě vědí něco, co na sebe neG#mvím ani jáD#m, ani jáBm.  D#m 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:D#mOči máme po otcF#ích a vlasy po matkG#mách,
ale jsme nD#mapůl sirotci a nBmapůl děti všech,
hledáme jmHéna na náhrobcG#mích a jiných památkB7ách,
my bD#mezprizorní, my G#mumístěnB7í v panelových internátD#mech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: